„To, že si ve stacionáři namalují obrázek nebo něco vymodelují, je jistě dobré pro jejich motoriku, ale v praktickém životě jim to moc nepomůže.“

Paní Marie

Denní aktivity

K tomu, aby člověk s postižením mohl žít život, který bude podobný životu jeho běžných vrstevníků, potřebuje jistě určitou podporu. Zároveň je ale dobré, aby nezůstal celý život jen objektem péče, ale aby mohl dělat vlastní rozhodnutí a využil co nejvíce možností k rozvoji svých dovedností. Čím více věcí se naučí váš potomek dělat samostatně a čím více bude veden k tomu, že může spolurozhodovat o svých záležitostech, tím větší svobodu, sebevědomí a možnosti mu to do života v dospělosti přinese. Jak na to si můžete přečíst zde.

Seznamte se také s celou příručkou „Co teď a co potom? Průvodce pro pečující o člověka s mentálním postižením“.