Když se ztratí člověk s mentálním postižením

Častá obava pečujících, že se jejich syn/dcera ztratí, pramení nejen z reálných zkušeností, ale také z vlastní povahy mentálního postižení. Takových situací je přehršel: ztráta na známé či pozměněné trase, zabloudění, neporozumění okolním informacím (cedule, jízdní řády, nápisy), nesrozumitelnost (dotyčného, ale také nesrozumitelnost okolí), komunikační bariéra, málo rozvinuté sociální dovednosti, omezené dovednosti v používání telefonu, lákání či jiné manipulativní jednání a další.
Máme pro vás materiál, který můžete brát jako takového průvodce. Nejsou v něm obsaženy sice všechny situace světa, zato vám může ukázat různá opatření, aby k neblahým situacím nedocházelo. Může vám také pomoci se v dané oblasti lépe orientovat, získat informace a inspirovat se. Ta nejdůležitější část bude na vás – sepište si vlastní  KRIZOVÝ PLÁN a snažte se být co nejvíce konkrétní.

Zdroje podpory

Mohou to být materiální i lidské zdroje. Ale také něco, co Vám pomáhá situaci lépe zvládnout.

• Funkční rodina. Blízcí rodinní příslušníci, kteří dobře znají jak vás, tak člověka s postižením. Patří sem i přátelé. Mohou to být i lidé z komunity (spolku apod.). Jedná se také o přátele vašeho potomka.
• Znát dobře lidi, se kterými se váš potomek stýká. Také lidi ze sociálních služeb, školy apod.
  Mohou být v případě potřeby velmi nápomocní, protože vašeho potomka znají a mohou například vědět, kde se obvykle pohybuje, kudy a kam chodí apod.
• Mobilní telefon, který umí váš potomek dobře používat.
  Na mobilu potomkovi nastavte rychlou volbu  – stačí pak zmáčknout jedno tlačítko a dovolá se vám.
• Zapnuté GPS v telefonu.
• SOS KARTA PRO LIDI S POSTIŽENÍM
  Pomůcka pro lidi s postižením, kde jsou zaznamenány kontakty na osoby blízké či jiné spolehlivé kontakty. Je důležité, aby o ní dotyčný věděl, k čemu slouží a uměl jí používat. Uložena by měla být nejlépe v peněžence u občanského průkazu. Je dobré do ní mj. zaznamenat, jak se může na vašem potomkovi projevovat stres (křičí, pobíhá, kýve se apod.).
• Nosit u sebe doklady – občanský průkaz, kartu zdravotní pojišťovny, SOS KARTU PRO LIDI S POSTIŽENÍM, případně i ZDRAVOTNÍ PAS.
• CHYTRÁ ZTRACENKA URGENT ID je aplikací v mobilním telefonu, na kterou můžete nahrát relevantní informace:
  onemocnění, postižení, kontakty na lékaře a na blízké osoby, jako postupovat při záchvatu, seznam medikamentů apod. Telefon jen přiložíte k čipu (různé druhy: přívěšek, náramek, klip…) a okamžitě se vám načtou nahrané informace.
• SOS KARTA PRO PEČUJÍCÍ
  Slouží sice pečujícím, ale může se také hodit v případě, že se váš potomek ztratí a zároveň se i vy ocitne v situaci, která vyžaduje vaší urgentní pomoc. SOS KARTA je pomůckou jak pro pečující, tak pro běžné občany, zdravotníky či jiné záchranné složky. Karta informuje o tom, že pečujete o člověka, který potřebuje okamžitou pomoc.
• APLIKACE ZÁCHRANKA
  Je přímo napojena na systémy záchranných služeb v ČR. Po stisknutí nouzového tlačítka tak v ČR vytáčí číslo 155 a zároveň odesílá záchranářům nouzovou zprávu s vaší polohou a dalšími informacemi. Až telefonické spojení s linkou 155 zajistí 100% výjezd posádky ZZS.

PREVENCE – Co můžu připravit dopředu?

Zkuste rozplánovat jednotlivé kroky.

• Dobře si situaci/situace zmapujte

Takzvaně si zmapujte, jaké jsou možné situace, při kterých se Váš potomek může ztratit a v jakém prostředí, tedy situace a prostředí, kam chodíte, ať už pravidelně nebo jen občas. Pamatujte na to, že i v běžných situacích se může stát něco neočekávaného.

Nejlépe si vše sepište na papír – pro přehlednost a jistotu, že nic nezapomenete, můžete sepsat, kam chodíte v jednotlivé dny v týdnu a v průběhu roku. Začněte pravidelnými cestami a pak sepište místa, kam chodíte jen občas. Např.: Jezdí váš potomek tramvají, metrem či autobusem? Jezdí stále po stejných trasách? Jezdí na výlety do přírody? Jezdí na pobyty či tábory? Jezdíte i do ciziny?

Mapování vám pomůže k určení toho, co potřebujete s Vaším potomkem natrénovat, pomůže Vám určit cíl, čeho chcete dosáhnout.

• Přemýšlejte i nad riziky, která se s cestováním mohou pojit. Zamyslí se někdy váš potomek a přestane sledovat, kam jde? Je možné, že se odpojí od skupiny, se kterou někam jde? Když ho osloví cizí člověk, má tendenci se s ním bavit? Je pro něj těžké porozumět ostatním, případně lidé nerozumí vašemu potomkovi?
  Zde je důležité se zamýšlet nad tím, jak reaguje váš potomek v různých situacích, čeho se bojí, co je pro něj složité a naučit se předvídat jeho přirozené reakce na různé události.

• Určete si cíl, čeho chcete dosáhnout a rozkouskujte ho na jednotlivé postupné mini krůčky. Nezapomínejte, že takový cíl musí vycházet také z potřeb vašeho potomka.
  Chcete potomka naučit cestovat samotného? Chcete ho naučit, aby zatelefonoval, když se ztratí ve městě? Chcete ho naučit co dělat, když se ztratí v přírodě? Bude vaším cílem naučit potomka oslovit někoho cizího, aby mu poradil cestu? Chcete se připravovat na konkrétní rizikové situace (např. přecházení přechodu bez světelné signalizace, nebavit se s cizími lidmi, kteří oslovují na ulici atd.)? Chcete potomka naučit orientovat se v okolí?

• Připravte si pomůcky a dělejte nácviky
  Pomůcky by měly být individuální a je nutná jejich aktivní příprava a aktualizace. Při tvorbě vycházejte z mapování situace a cíle, který si stanovíte.

Příprava pomůcek bude provázaná s nácvikem.
Zkuste co nejvíce vašemu potomkovi pomůcky vizualizovat. Můžete vytvořit např.:
– Obrázky a videa trasy, kterou chodí.
– Obrázky a videa okolí místa, kde se člověk může ztratit.
– Obrázek čísla tramvaje, kterou potomek může jet a obrázek přeškrtnutého čísla tramvaje, kterou jet nemůže.
– Mějte u sebe aktuální informace o potomkovi – fotku z poslední doby, na které je potomek dobře vidět, stručný popis včetně nějakých poznávacích znamení, informace o lécích, které potomek bere. Tyto informace předejte například osobám, se kterými potomek jede na pobyt, můžete je předat ve škole/stacionáři apod. Noste je také s sebou.

• Můžete vám pomoci i SOS KARTA PRO PEČUJÍCÍ
• SOS KARTA PRO LIDI S POSTIŽENÍM
  Spolupracujte s vaším potomkem, ať hned ví, k čemu se může hodit a jak jí používat. Kartičku si můžete nechat zalaminovat.

• Nácviky:
  Lidé s mentálním postižením budou potřebovat k ukotvení nových dovedností časté nácviky. Nemusí se vyplatit předpoklad, že vše už slyšeli, viděli a tak to umí. Zde se můžete inspirovat, jak postupovat při NÁCVICÍCH.

CO UDĚLÁM, AŽ SE TO STANE?

Popište jednotlivé kroky, zkuste přemýšlet spíše o ideálních řešeních (jak byste si to nejlépe představoval/a).

• Sestavte si konkrétní plán pro případ, že váš potomek nedorazí tam, kam měl.
  Pro takový případ je dobré mít zaznamenán harmonogram dnů, který by měli znát i blízké osoby. Buďte v popisu co nejkonkrétnější – v podstatě by to měl být takový rozvrh hodin.
  Plán byl měl zaznamenávat detailní postup v situaci, kdy se váš potomek např. nedostavil domů.
  Odpovězte si na otázky typu:
  – zkouším volat potomkovi, který telefon nebere, co dál?
  – komu zavolám jako prvnímu?
  – komu volám dál?
  – vím, kde se má potomek právě pohybovat? Znám dobře jeho harmonogram dne?
  – kam se půjdu podívat (cestu podnikám dle harmonogramu dne)?
  – neměl by pro případ, že se potomek vrátí, zůstat někdo doma?
  – kdy je načase zavolat poalicii?

• Vycházejte z předchozích bodů.
• Pokud je z vašeho pohledu situace vážná, neváhejte se obrátit na policii.

CO S PLÁNEM DÁL?

Kdo by měl o plánu ještě vědět a jak se případně o něm dozví? 

• Plán by měly znát všechny zainteresované osoby (popřípadě i zařízení).
• Zahrňte do plánu i harmonogram dne. Nebo jej mějte k dispozici tak, aby byl k dispozici i ostatním.
• Je dobré, pokud o plánu ví i váš potomek a podílí se na něm. Plán by neměl vyvolávat stres či strach. Je důležité, aby váš potomek chápal, že jde pouze o opatření.

Kontakty

Ombudsman pro zdraví, z.s.
Národní 9 (5. patro) 110 00 Praha 1
telefon: 222 075 103
e-mail: ochrance@ombudsmanprozdravi.cz

 Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky, z.s.
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7 – Holešovice (budova Pražské teplárenské)
telefon: 266 753 421
e-mail: nrzpcr@nrzp.cz

 Veřejný ochránce práv
Údolní 39 Brno, 602 00
podatelna@ochrance.cz
Telefon – ústředna: (+420) 542 542 111)

SPMP ČR – Poradenské centrum
Karlínské náměstí 59/12
186 00 Praha 8
email: poradna@spmpcr.cz
Tel.: 770 626 202